Co pít, a nemít velkou opici?

party s pivem

Kocovina

Kdo by to neznal. Jdeme se bavit s přáteli a zničeho nic se to zvrhne a na druhý den je nám tak, že by jsme se nejraději neviděli a nevíme co s tím. "Opice" jak se patří. Bolest hlavy, suchost v ústech - sušák, nevolnost, bolest žaludku, problém s trávením a hluk u nás vyvolává nezkutečnou úzkost. A o tom co jsme vyváděli nechceme ani pomyslet. Ležení v posteli (ideálně ve vlastní) považujeme za nejlepší variantu a dokážeme prospat celý den. A opravdu spánek v tomto stavu nejlépe pomáhá, protože čím méně si jej dopřejeme tím hůře nám bude. Ale né každý si může tento komfort dopřát.

Pak těžko si říkat, že už nikdy nebudeme pít a když tak jen s nadhledem. Variant jak tomu předejít je mnoho. Od "kouzelného" prášku na kocovina až po babské recepty, kterých znáte jistě mnoho.

Pravdou je, že od jistého věku tělo alkoholické řádění mnohem hůře toleruje (ne nadarmo se říká, že nejlepší na rychlé vystřízlivění je mít 20 let) , ale důležité je i to, v jaké jste kondici a zda jste dříve něco jedli. 

Jak tedy bojovat proti kocovině?

Pojďme se prioritně zabývat otázkou jako roli v tomto nešvaru hraje druh a kvalita alkoholu, abyste neskončili druhý den s těžkou „opicí“, přece jen je lepší mít lehkou opici než těžkou kocovinu.

Dr. Ina Bergheim

 Nový německý výzkum ukázal, že tím nejlepším "víkendovým" alkoholickým nápojem je pivo s velkým množstvím chmelu. Zjistilo se totiž, že právě chmel pomáhá snížit negativní vlivy po noci nadměrného pití. A to díky tomu, že právě chmel obsažený v pivu dokáže zmírnit škody napáchané alkoholem na játrech. Snižuje produkci toxinů i škodlivých tuků v tomto nejvíce zatěžovaném orgánu při konzumaci alkoholu a lihovin. S tímto zjištěním přišla Dr. Ina Bergheim (viz foto), nutriční vědkyně z Friedrich Schiller University, Jena. 

 

Myši alkoholici 

Výzkum byl prováděn v laboratorních podmínkách na myších, které měli rozdělené na několik skupin. První skupince myšek podávali speciálně uvařené pivo bez chmele. Další skupinka si holdovala na pivu s vysokým obsahem chmele. Pak tu byla skupinka myších "vinařů" a jako poslední skupině podávali čistý alkohol a destiláty. 

pivo IPA

Zatímco myšky na destilátech a lihovinách potřebovali delší čas na zotavení, myši pijící pivo bohaté na chmel měli hladinu toxinů a škodlivých tuků v játrech nižší, a tím i docházelo k jejich rychlejšímu zotavení. Myši na pivu s nižším obsahem chmelu na tom byli trochu hůře stejně jako myší "vinaři". Dále se zjistili skutečnosti, že játra myší, které dostaly chmelové pivo prokazovala nižší stupeň zánětu než v ostatních případech a také měli nižší hladinu molekul, které vyvolávají bolesti hlavy.

„Pití kvašených alkoholických nápojů jako je pivo je méně škodlivé než pití tvrdých lihovin,“ vysvětluje Dr. Ina Bergheim

 Tento výzkum byl publikován v publikaci Alcohol and Alcoholism.

alcohol and alcoholism magazine

Vítězem tedy se stalo chmelové pivo! Nejenže konzumace piva s vysokým obsahem chmele může pomoci od nepříjemných "kocovinových" rán, ale také může omezit poškození jater. Nyní mají v plánu se vědci Friedrich Schiller University zabývat tím, zda dokáže chmel pozitivně ovlivnit škody na játrech napáchané dlouhodobým pití alkoholu.

Jaký je teda lék na kocovinu?

No jednoznačně nepít alkohol, ale né každý má tak pevnou vůli a rád si něco dobrého alkoholického dá. Co tedy z výzkumu z plyne pro milovníky nočních večírků? Nejlepším tipem na alkoholové odreagování, s následky menší " opice" - dopřejte si  chmelové pivo typu Pale Ale, IPA nebo plzeňské ležáky. Protože po konzumaci tvrdého alkoholu se zotavíte podstatně hůře. A když už volíte destiláty dopřejte si kvalitní destiláty, nepančované. Ty totiž dle zjištění obsahují menší množství nežádoucích toxinu než právě horší tipy destilátů.

 

A co je to vlastně ta kocovina?

Jedná se o stav, kdy při konzumaci alkoholu vzniká v játrech sloučenina zvaná acetaldehyd (alfou a omegou celé kocoviny). Jde o metabolit, cytotoxického charakteru (jedovatá vůči buňkám) a která poškozuje játra.  Acetaldehyd se také podílí na kancerogenním (rakovinotvorném) účinku alkoholických nápojů. Čím více alkoholu pijete, tím více se tento toxin v těle hromadí a tím je i horší „opicový“ stav.

Kocovina vzniká jako následek složitá chemická reakce organismu na odbourávání alkoholu v těle.  Při tomto procesu dochází k procesům při kterých tělo využívá velké množství vody, minerálů a vitamínů (převážně vitamínu C) a tělu se odčerpává značné množství energie. Oslabuje se sekrece antidiuretického hormonu a vylučování těch látek, které udržují rovnováhu v lidském těle. To vede k dehydrataci. Což má za následek vzniku již zmiňovaného acetaldehydu. Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol z organismu, a během tohoto procesu nevyrábějí glukózu, což vede k poklesu hladiny krevního cukru - hypoglykémii.

Výsledkem kocoviny je deprese a špatná nálada, jako výsledek biochemických poměrů v mozku,následkem poklesu až zastavení neuroneogeneze. Alkohol je osmoticky působící látka, což vede k "vtahování" vody do všech buněk v lidském těle, a to včetně buněk v mozku.Dochází ke změně jejich objemu – roztahují se a zapříčiní rozpínaní mozkové tkáně - bolestí hlavy (buňky uzavřeny v menším prostoru). V ruku v ruce se projevuje i dehydratace organismu. Acetaldehyd je posléze přeměňován acetaldehyddehydrogenázou na dále snadno metabolizovatelnou kyselinu octovou  (acetát). Překyselení organismu je proto uplně běžným doprovodným pocitem. To vysvětluje ten nepříjemný octový zápach, nejen z úst, lidí trpících kocovinou. 

 

A proto pijte s Mírou, rozumem, málo a nebo vůbec!

 

 Autor: Jakub z AlkoholClub.cz